Architektura bankovního paláce v Opavě

KDYSI PLATILO, ŽE V OBCI, KDE MAJÍ SPOŘITELNU, SE DOBŘE ŽIJE. A SPOŘITELNÍ ÚSTAVY VYCHÁZELY TÉTO MYŠLENCE VSTŘÍC – POMÁHALY LIDEM HOSPODAŘIT, PODPOROVALY DOBROČINNOST A SVÝMI KRÁSNÝMI BUDOVAMI KULTIVOVALY ČESKÁ MĚSTA.

 Architektonicky výrazná budova ve stylu pozdní severské renesance. Typické jsou pro ni vysoké štíty, vysoké krovy, režné cihlové zdivo.

Architektonicky výrazná budova ve stylu pozdní severské renesance. Typické jsou pro ni vysoké štíty, vysoké krovy, režné cihlové zdivo.

 Tříramenné schodiště se sloupy z leštěného červeného mramoru je dominantní prvek budovy. Zábradlí tvoří pobronzovaná kovářská mříž stáčená do spirál doplněná roztepanými akantovými listy a drobnými rozetami.

Tříramenné schodiště se sloupy z leštěného červeného mramoru je dominantní prvek budovy. Zábradlí tvoří pobronzovaná kovářská mříž stáčená do spirál doplněná roztepanými akantovými listy a drobnými rozetami.

Ve slezské Opavě otevřela spořitelna svoji pobočku v roce 1858 na Horním náměstí. O čtyři desetiletí později vypsala architektonickou soutěž na novou budovu, neboť stávající sídlo už kapacitně nestačilo a navíc rostly nároky na bezpečnost vkladů.

Soutěže se zúčastnilo 18 architektů a stavitelů. Sice vyhrál vídeňský architekt Friedrich Ohmann, ale kvůli sporům s představiteli správního výboru spořitelny nakonec budovu stavěl opavský architekt Carl Kern. Nárožní stavba na náměstí Republiky byla dokončena v roce 1902.

Na fasádě najdeme portrétní medailony zakladatelů spořitelny, reliéfní symboly a alegorie – např. parní železnice symbolizuje moderní průmyslový věk, jistota bankovního domu coby klidného přístavu je vyjádřena plachetnicí.

4D6A3324.jpg
4D6A3325.jpg
4D6A3198.jpg

V interiéru je výrazným prvkem mramor – přírodní i umělý vytvářený technikou stucco lustro. Nechybí štukatury, zlacení a dekorativní malby.

4D6A3276.jpg
4D6A3345.jpg

Další úpravy a opravy proběhly ve 30. letech, některé byly poplatné době a tzv. germánskému umění, které souviselo s nástupem nacismu. Za druhé světové války v budově sídlilo gestapo. Silných protiněmeckých nálad po osvobození republiky chtěl využít architekt Jaroslav Pelan a radikálně upravit fasádu v duchu socialistického realismu. Jeho záměr nakonec realizován nebyl. Poslední, generální rekonstrukce proběhla v letech 2004–2005 a budova dnes opět slouží svému účelu – sídlí zde Česká spořitelna.

O historii spořitelen a krásných bankovních palácích v Brně, Praze a Ústí nad Labem se dočtete v Soffa 26, číslu věnovaném vášni:


TEXT: HANA JANIŠOVÁ | FOTO: BARBORA BYDŽOVSKÁ

architektura, interiérySOFFA