Konec zlatých časů v Národní galerii

Sto let od smrti Gustava Klimta a Egona Schieleho dalo pražské Národní galerii impuls k uspořádání komorní výstavy s názvem Konec zlatých časů.

  Titulním obrazem výstavy je dílo Gustava Klimta Panna (1913) – mimořádná akvizice z roku 1914, která jež zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Obraz z poslední etapy Klimtovy tvorby, z tzv. „květinového stylu“ s náměty figurálních kompozic, podobizen a krajin. Na výstavě jsou k vidění i kresby Gustava Klimta, například přípravná studie ke slavnému Polibku z tzv. „zlatého stylu“, který se vyznačuje stylizovanými postavami, ornamenty v pozadí a zlatými plochami.

Titulním obrazem výstavy je dílo Gustava Klimta Panna (1913) – mimořádná akvizice z roku 1914, která jež zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Obraz z poslední etapy Klimtovy tvorby, z tzv. „květinového stylu“ s náměty figurálních kompozic, podobizen a krajin. Na výstavě jsou k vidění i kresby Gustava Klimta, například přípravná studie ke slavnému Polibku z tzv. „zlatého stylu“, který se vyznačuje stylizovanými postavami, ornamenty v pozadí a zlatými plochami.

Umění konce 19. století vyvolávalo v řadě tvůrčích osobností nespokojenost a stísněnost. Mladí výtvarníci se vymezovali vůči stávajícím uskupením a vstupovali na uměleckou scénu pod názvy L’Art Nouveau (Francie), Modern Style (Anglie) či Jugendstil (Německo).

V Rakousku došlo k odštěpení (secesi) skupiny vídeňských umělců od konzervativního Künstlerhausu v roce 1897, kdy tento umělecký a výstavní spolek opustili Gustav Klimt, Josef Hoffmann, Max Kurzweil a další a ustavili sdružení Wiener Secession.

Secese chtěla podpořit a oživit soudobé umění, včetně užitého, pozvednout všeobecný vkus prostřednictvím kontaktů s umělci z jiných zemí, pořádat výstavy a celkově otevřít Vídeň světu. Na první přehlídce Secese v roce 1898, které se dostalo nebývalého ohlasu, vystavovali například Auguste Rodin, z Čechů Vojtěch Hynais i František Bílek.

  Jedno z nejznámějších děl Egona Schieleho z roku 1917: Sedící žena s pokrčenými koleny (Edith), které Národní galerie zakoupila v roce 1930. Protože se jedná o kresbu, může být vystavována pouze výjimečně po omezenou dobu.

Jedno z nejznámějších děl Egona Schieleho z roku 1917: Sedící žena s pokrčenými koleny (Edith), které Národní galerie zakoupila v roce 1930. Protože se jedná o kresbu, může být vystavována pouze výjimečně po omezenou dobu.

  Zásadní část díla Egona Schieleho, malba Mrtvé město (Český Krumlov) z roku 1911. V této době Schiele v Krumlově, rodišti své matky často pobýval, měl zde pronajatý ateliér. K českokrumlovským motivům se vracel i pozdějších letech.

Zásadní část díla Egona Schieleho, malba Mrtvé město (Český Krumlov) z roku 1911. V této době Schiele v Krumlově, rodišti své matky často pobýval, měl zde pronajatý ateliér. K českokrumlovským motivům se vracel i pozdějších letech.

Nejvýraznější představitel Vídeňské secese byl Gustav Klimt. Z hnutí sice vystoupil v roce 1905, ale dál zůstal vůdčí uměleckou osobností a výrazně ovlivnil o generaci mladšího Egona Schieleho. Hloubku přátelství obou mužů můžete s pomocí kurátorů Národní galerie objevovat i vy – do 22. 7. 2018 ve Veletržním paláci na vás čekají díla Klimta i Schieleho spolu s tvorbou jejich vídeňských současníků Josefa Hoffmanna, Alfreda Kubina či Oskara Kokoschky.

Konec zlatych casu_F07_vystava_2018_Precechtel.jpg

Konec zlatých časů: Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze  

do 22. 7. 2018, denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin

Vstupné pro děti a mladé do 26 let zdarma

Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7 

 

Více se dozvíte na webu Národní galerie www.ngprague.cz.


text: Hana Janišová | foto: Národní galerie Praha

umění, tipySOFFA