Eero Koivisto v Praze

Charismatický a nepřehlédnutelný. Do Prahy na skok přijel Eero Koivisto, švédský designér a spoluzakladatel společnosti Claesson Koivisto Rune. Na švédské wikipedii se praví, že tato firma navrhuje mimo jiné „šperky, zubní kartáčky a budovy“. Je to výstižná charakteristika, protože shrnout portfolio společnosti rozkročené mezi produktovým i interiérovým designem a architekturou by jinak vydalo na spoustu řádků textu a stejně by to nestačilo.

 
DSC_0159.jpg
 

Claesson Koivisto Rune patří k předním designérsko-architektonickým studiím v zemi designu zaslíbené. O to větší radost měli v Ateliéru produktového designu na pražském UMPRUM, když Eero přijal pozvání na květnové klauzury jako hostující oponent. Svou roli sehrálo mimo jiné přátelství s designérem Michalem Froňkem i fakt, že Praha už dlouhá léta čekala na seznamu míst, která chtěl Eero Koivisto navštívit. Setkali jsme s Eerem v pražské vinárně Bokovka a rozhovor příjemně plynul mezi arkádami místního vnitrobloku. Vedle obligátních otázek stran designu došlo i na povídání o smyslu pro humor a lebce, která se vlakem vezla z petrohradské márnice, protože ji Eerův dědeček potřeboval ke své zubní praxi. Psal se konec 19. století. Tu lebku ovšem ve vlaku kdosi ukradl i s lékařskou brašnou, a tak musel dědeček chtě nechtě do márnice podruhé. Druhá lebka je v rodině dodnes. A teď už o designu.

Eero o designu

Design je jako osobitý jazyk, jako moderní tanec. Divadlo se těžko přesazuje z místa na místo, ale design a forma jsou univerzální. Z nich pak vycházejí různé výrazy, které se pojí s osobností designéra. My ve studiu máme rádi, když je design použitelný a neokázalý, lehko nositelný, jako kožená bunda od Ricka Owense. To divné má být subtilní. Mám rád přátelský design, nesmí to být agresivní. Dobrý design má oslovovat všechny bez ohledu na věk nebo pohlaví, dělat například design jen pro mladé je úplný nesmysl. Produkt by vás měl zaujmout, aniž o něm něco víte, a měl by se vám líbit tak, že z něj chcete udělat trvalou součást svého života, třeba jako Cappellini z 90. let. Není snadné přijít s něčím dobrým, stejně jako je těžké napsat dobrou popovou píseň. Ale pokud to je někomu na překážku, ať dělá něco jiného. Mě baví a stimuluje právě fakt, že to není jednoduché.

Eero o výuce

Dřív jsem se hodně věnoval studentům a výuce designu, teď už na to nemám tolik času. Když učíte mladé lidi, kteří si budují vlastní identitu jako designéři, tak je důležité se vyhnout tomu, co je zrovna trendy, a soustředit se na hledání vlastního jazyka. Někdo používá extrovertní výrazové prostředky, jiný je tlumený a je to naprosto v pořádku. Je důležité to najít a svůj hlas při práci poslouchat, aby z toho tvůrce měl dobrý pocit.

Eero o kritice

Dělat oponenta není tak těžké, ale chce to vžít se do situace někoho druhého. Mluvíte se studenty o projektu, do kterého vložili spoustu času a energie, kritika by měla být formulovaná vlídně. To je takový švédský způsob, neranit někoho svým posudkem.

Eero o inspiraci

Ve Švédsku je člověk nervózní, když nenásleduje aktuální trendy, je to malá společnost. Ale my ve studiu pracujeme tak, že když je v kurzu růžová, tak ji zrovna nechceme. Snažíme se neopakovat, ale zároveň si zachovat vlastní jazyk, třeba jako David Bowie, který několikrát změnil styl, ale pořád to byl on. Je důležité si v tomhle věřit. Jak si zachovat čerstvost? Nedělám jen židle a užitý design, pracuju jako konzultant a kreativní poradce pro firmy po celém světě, ať už vyrábějí auta nebo tvoří časopis. Hledám pro ně inspiraci v různých oblastech a tím ji nacházím i pro sebe. Hodně mě inspiruje umění a móda. Dnes se kolekce rychle střídají, ani změny nestihnete uchopit rozumem, jen vnímat.

Eero o udržitelnosti

Nejekologičtější design jsou věci, které nikdy nevyhodíte, protože jsou prostě skvělé. Kdo by sešrotoval staré Ferrari? Měli bychom usilovat o produkty s výbornou užitou i uměleckou hodnotou. Pak je i plastová židle ekologická. Věci na jedno použití, to je velká chyba. Dobrý design přetrvá celé generace. Všichni máme doma věci po babičce, dědovi, ty předměty v sobě nesou něco víc, komunikují a interagují, i když to většinou lidé nevnímají.

 
DSC_0148.jpg
 

Eero o hudbě

Hudba je pro mě terapie, hraju od mládí na basu a trochu na bubny. Chtěli jsme tehdy s kamarády založit kapelu a kytara mi nešla, tak jsem se chopil basy, i když je to vlastně těžší nástroj. Půlku zkoušky třeba pijeme kafe, ale je to výborný odpočinek. Hudbu poslouchám u všech možných aktivit, to je jedna z jejích příjemných vlastností. Proniká do našeho vědomí mimo intelekt, přijímáme ji bezmyšlenkovitě a tělo na ni reaguje dřív než hlava. I čas s hudbou plyne jinak.

Eero o netradičních projektech

V projektu, který jsme premiérově představili minulý rok na Designart v Tokiu, jsme se dotkli umění. Udělali jsme sérii tisků inspirovaných fasádami prvních mrakodrapů. Ty navrhovali klasicky školení architekti jako Mies van der Rohe a v porovnání s moderními mrakodrapy vypadají skutečně krásně. Výstava měla velký úspěch a to nás povzbuzuje k podobným projektům Na letošní podzim se chystá naše první módní kolekce, na které spolupracujeme s jednou japonskou firmou. Je to ještě hodně tajné, ale můžu prozradit, že půjde o úžasné high-tech materiály.


text: Helena Stiessová | foto: Amrita Datta

design, lidéSOFFArozhovor