Umění zpomalit

Jak se stalo, že jsme se ocitli v éře tak masivně určované rychlostí? Zdá se, že nejen běh hodinových ručiček, ale i samotné obíhání naší planety kolem Slunce jako by nabíralo stále vyšší tempo. Příčiny můžeme hledat leckde, stačí si uvědomit, jak se zrychlily stroje, kterými se přemisťujeme. Mnohem pozoruhodnější je nicméně to, s jak rostoucí dynamikou se pohybuje naše vlastní mysl. Zdá se, že někdejší závod k měsíci vystřídalo soupeření o ty nejmenší jednotky naší pozornosti. Vítězství ale spočívá spíš v umění zpomalit.

Ilustrace Grace Russel pro Soffa / gracerussell.co.uk

Ilustrace Grace Russel pro Soffa / gracerussell.co.uk

Mindtravellers_A2_vizual_rc0111.jpg

Pokud se symbolem průmyslové revoluce staly továrny a parní stroje, mohli bychom dnešek v budoucích učebnicích dějepisu ilustrovat přenosnými superpočítači v podobě chytrých telefonů nebo hodinek, které se upozorněními neustále hlásí o slovo. Jako ve většině podobných případů i tady platí, že technologie může být dobrý sluha, ale zlý pán. A přestože nikdo nechce do otroctví vstoupit dobrovolně, přichází-li změny postupně a po troškách, po určité době si ani nevšimneme, jak zásadně se náš život posunul. Mimochodem, kolikrát jste si četli e-maily před deseti lety, a jak často je otvíráte dnes?

Sociologie měst tvrdí, že čím větší metropole, tím rychleji se lidé pohybují po jejích chodnících. Menší města jsou tak nějak z podstaty věci poklidnější, zatímco obří aglomerace uspěchanější. A jelikož se posledních několik desetiletí přesouváme spíše do nich, nelze se divit, že proti zvyšující se rychlosti vzniká odpovídající protiváha.

Cílená kampaň za pomalejší životní tempo není vynálezem 21. století. Ve svých dnešních rozmanitých podobách je spíše novou příbuznou dřívějších snah o pomyslné očištění od civilizačních nánosů. Do rodokmenu slow living by zcela jistě šlo zařadit široké hnutí New Age, které má kořeny v 70. letech. New Age obrací pohled k tradičním kulturám, náboženstvím a mystice, usiluje o bližší kontakt s přírodou i sebou samým, ale přináší třeba také upřímný zájem západních myslitelů o vhled do asijských myšlenkových systémů, zejména buddhismu. Trend soustředěného prožívání neboli mindfulness je ostatně jakousi (často zjednodušenou) verzí meditačních cvičení a technik. Je to obracení se k sobě a ke světu pohledem, který nesoudí, nehodnotí, a pouze zcela jasně vnímá.

Mezi další členy rodiny patří Slow Food, iniciativa vymezující se od poloviny 80. let vůči průmyslově zpracovaným potravinám a prosazující alternativu v podobě jídel z kvalitních a lokálních surovin a podle regionálních receptů. Dnešní farmářské trhy, zájem o to, v jakých podmínkách jsou chovaná zvířata určená na maso, mléko nebo vejce, a v zásadě i oživená obliba řemeslně připravovaných nápojů od piva až po kávu jsou přímými pokračovateli tohoto bohulibého záměru. Na Slow Food navazuje hnutí slow fashion, které klade důraz na uvědomělou módu ve jménu kvality a hesla méně je více.

slowlife-2-cz.jpg
slowlife-1-cz.jpg

Z podobných východisek vznikla i pomalá města – Cittaslow –, která usilují především o to, aby prostřednictvím úprav městské krajiny mohli jejich obyvatelé zpomalit, fyzicky i duševně. Soudobý urbanismus se i díky tomu nezabývá pouze výsostně praktickými otázkami, ale také těmi ještě o řád složitějšími, totiž jak to i ve velkých městech uspořádat tak, aby se nám tam dobře žilo. Jindy si města o změnu začnou říkat sama, takříkajíc odspodu – komunitními zahradami nebo sousedskými slavnostmi. Jen těžko byste v kterékoli z těchto snah hledali touhu po ještě rychlejším životě.

Zpomalení ale začíná především u každého z nás, ve zcela osobní rovině a klidně od těch nejmenších věcí. Slow living v sobě skrývá drobný paradox. Namísto ustavičného těkání v obavě z toho, abyste o něco nepřišli, naplníte okřídlené ‚carpe diem‘ spíše tím, že daný okamžik, setkání, chuť nebo vůni prožijete skutečně a dlouze. Je to jasný a velmi průhledný obchod: velké množství neúplných a miniaturních prožitků vyměněných za menší množství těch skutečně silných, které něco znamenají.

Začít může být zcela prosté, třeba vzít po ránu do rukou šálek čaje nebo kávy. Přivonět k němu a přemýšlet chvilku o tom, ze kterých tónů se tahle komplexní harmonie skládá. Napít se, poválet doušek po jazyku a vybavit si, které jiné pochutiny připomíná, jaké dojmy vyvolá. Sledovat, jak se nápoj proměňuje, když postupně chladne.

Pro některé z nás je mysl jako dlaň, která je až příliš často sevřená v pěst – v napětí. Teprve když se ji podaří uvolnit, je možné pomyslnými konečky prstů zkoumat jemné záhyby reality, kterou právě prožíváme. Platí to stejně dobře o soustředěném čtení knihy nebo poslechu hudby, fyzickém pohybu, ať už má jakoukoli podobu, nebo o kontaktu s druhým člověkem. Zásadní předností slow living je, že k němu není zapotřebí nic zvláštního. Není to žádná předem daná sada činností, kterou je třeba obsáhnout, a není to ani seznam produktů a značek, kterými je nezbytné se vybavit. Jen vědomé rozhodnutí, že aspoň v určité části svého běžného fungování zařadíte nižší rychlost, rozhlédnete se okolo sebe a s několika hlubokými nádechy a výdechy si řeknete, že někdy nejde o to, kam se dostanete, ale jakým způsobem svého cíle dosáhnete.

Abychom vás naladili na harmonii vesmírného klidu, připravili jsme pro vás dárek – náš návod, jak v roce 2019 zpomalit a užívat si života. Stáhněte si ho, vytiskněte a používejte kdykoli bude potřeba:

Šťastný nový rok! Přejeme vám, ať se vám letos splní všechna přání... váš tým Soffa


článek pochází z vydání Soffa 21 s tématem Čas | text: Ondřej Lipár

tipy, esejPatrik FloriánSoffa21