Diamanty nad zlato?

Když se řekne bohatství, vytanou vám na mysli pohádkové truhly přetékající drahým kamením? Nebo koupele strýčka Skrblíka v trezoru plném zlatých mincí? I když s Českou republikou je spojena spíše těžba stříbra a bohatá ložiska zejména v okolí Jihlavy a Kutné Hory umožnila českým panovníkům stát se předními mocnáři střední Evropy 13.–15. století a usednout i na stolec Svaté říše římské, máme tu i naleziště zlata, například v Jílovém u Prahy nebo ve Zlatých Horách v Jeseníkách. Zlato důkladně proklepl Michal Dvořák, ekonom z České národní banky, který se zabývá finančními trhy a předcházením finančních krizí.

 
SOFFA_29_CZ_150dpi150.jpg
 

Neexistuje ‚čisté zlato‘

Zlato se vyskytuje ve formě více či méně ryzích sloučenin. Zpracováním dokážeme množství jiných přísad redukovat, ale nikoli dokonale. Nejčistší dosud vyrobené zlato má ryzost 999,9999 a je používáno v chemii. To znamená, že na 1 000 g materiálu připadá 999,9999 zlata a 0,0001 jiné látky. Na investiční zlato jsou kladeny daleko ‚nižší‘ nároky: investiční zlato má ryzost mezi 995 a 9999, tj. obsahuje 5 až 0,1 g jiné látky. Ryzosti 999 a vyšší se označují jako 24 karátů. Většina šperkařských užití má ryzost výrazně nižší. Méně je ale někdy více – vysoce ryzí zlato je měkké a pro zvýšení jeho mechanické odolnosti je vhodná příměs dalších kovů.

Kolik je na Zemi zlata?

Odhaduje se, že bylo vytěženo přes 180 000 tun zlata. To představuje krychli s hranou přes 21 metrů. To je přibližně výška vánočního stromu na Staroměstském náměstí. Dalších 54 000 tun zbývá pod zemí. Přestože zlato máme často spojené s Jižní Afrikou, dnes nejvíce zlata těží Čína, na druhém místě je Austrálie a třetí Rusko. Zlato je v každém potoce i oceánech, ne ale v dostatečné koncentraci na to, aby se jej vyplatilo těžit.

Zlato je měkké

Zlato je poměrně měkké a tvárné. To jej umožňovalo rozdělit na menší části a zaplatit i drobnější útratu. Teplota tání je nižší než v případě železa, tudíž zlato bylo možné zpracovávat již ve starověku poměrně jednoduchými technologiemi. Troyskou unci zlata (pojmenovanou po starobylém francouzském městě Troyes), představující přibližně 31 gramů, lze roztepat do tenkého plechu o obsahu 10 m2. Pokud se podivujete, jak bylo možné pozlatit střechu Národního divadla nebo kopule chrámů a nezadlužit se přitom na věky věků, tady máte odpověď.

 
SOFFA_29_CZ_150dpi146.jpg
 

Zlatý standard

Některým ekonomům a staromilcům se stýská po období zlatého standardu, kdy cena peněz byla navázána na drahý kov. Navázání na zlato znamenalo, že člověk mohl přijít s bankovkou do banky a výměnou dostal stanovený objem drahého kovu. Banky tak nemohly tisknout bankovky jako na běžícím pásu, což stabilizovalo kupní sílu peněz. Problém ovšem byl, že množství peněz v oběhu bylo fixováno na objem vytěženého drahého kovu. To nemusí být dobré: roste-li objem obchodů – například s růstem počtu obyvatel a vyšší výrobou – a peněz je stále stejně, pak prostě není čím platit.

‚Fyzické zlato‘ není jediná možnost investice

Investor může kromě zlatých cihel a mincí nakupovat i finanční investice, jejichž hodnota se odvíjí od ceny zlata. Mezi takovéto finanční investice patří burzovně obchodované fondy (tzv. ETF) vlastnící zlato ve svých portfoliích, akcie zlatých dolů nebo tzv. futures na zlato, které představují smlouvu na nákup nebo prodej zlata v budoucnu. Tyto alternativy nabízejí investorům pohodlnější a rychlejší možnost nákupu a prodeje s nižšími poplatky a úsporu skladovacích nákladů. Proto je lze doporučit ke spekulacím. Ale ten pocit, že máte doma ‚cihlu‘, samozřejmě nenahradí. Nenahradí ani funkci ‚pojištění‘ proti rozpadu finančního systému, protože u nich vlastníte zlato pouze zprostředkovaně.

Zlatá cihla

Když se řekne zlato, lidé si obvykle představí zlaté cihličky. Klasickým příkladem je cihla o hmotnosti 400 troyských uncí (12,44 kilogramu), tolik populární mezi centrálními bankami. Při dnešní ceně zlata a kurzu dolaru se cena takové cihly pohybuje kolem 10,5 milionu korun. Mezi investory jsou z pochopitelných důvodů populární ‚skladnější‘ kilogramové cihly s cenou kolem 850 000 Kč. Pokud to vypadá jako ideální způsob, jak uložit celý majetek do aktovky, není to pravda. Například kilo v České republice nejužívanějších tisícikorunových bankovek by stálo 1 milion. Ještě lepší poměr hodnoty a váhy by pak měly poštovní známky nebo drahokamy.

 
SOFFA_29_CZ_150dpi149.jpg
 

Zlato jako pojištění na krizi

Investoři utíkají ke zlatu tehdy, když na finančních trzích panuje strach – když probíhá finanční krize, hrozí rozpad finančního systému nebo existuje riziko ohledně vývoje globální ekonomiky. Před pádem banky Lehman Brothers, který je označován jako počátek globální finanční krize v září 2008, se cena zlata pohybovala kolem 700 amerických dolarů za troyskou unci. Svého maxima kolem 1 900 dolarů dosáhla v září 2011, kdy se krize přesunula do Evropy a bylo zpochybňováno i samotné přežití eurozóny. Po uklidnění na trzích ovšem cena zlata opět klesla – až na dnešních přibližně 1 200 dolarů. Tím by se měli řídit investoři do zlata: pokud tuší krizi, je zlato dobrou investicí. Jinak je to spíše naopak: na rozdíl od akcií nebo dluhopisů nepřináší pravidelný příjem a jeho hodnota je závislá na náladě ostatních investorů. Za posledních deset let zlato vyneslo 39 % procent, zatímco americké akcie zhodnotily o více než 300 %.

Do kterých dalších drahých kovů investovat?

Vedle zlata je dalším investičním kovem stříbro, platina nebo měď. Na rozdíl od zlata mají tyto kovy výrazně častější průmyslové využití, a tedy pravidelný odbyt, díky čemuž jejich cena nemůže až tak výrazně spadnout. Stále však nenabízejí pravidelný příjem a úspěšný investor do drahých kovů musí prognózovat ‚nabídku‘ a ‚poptávku‘ po těchto kovech. Zcela specifickou kategorií jsou drahokamy, například diamanty. Oproti drahým kovům je každý drahokam originál, což přináší vysokou cenu (i v řádech desítek milionů dolarů) největších nebo nejzajímavějších z nich. Nicméně proces nákupu a prodeje drahokamů je jedinečný, trvá dlouho (nezřídka pomocí dražby), a je proto také nákladný. Ocenění drahokamů je obtížné a najdou se i falzifikáty. Investování do drahokamů tak lze doporučit kvalifikovaným investorům s dlouhým investičním horizontem.


Za laskavé zapůjčení vzácných exemplářů k fotografování ze sbírek Přírodovědeckého muzea děkujeme Národnímu muzeu, které letos slaví 200 let od svého založení. Více o Národním muzeu, stálých expozicích i aktuálních výstavách se dozvíte na www.nm.cz


text: Michal Dvořák | foto: Lina Németh | styling: Janka Murínová