Le Mans Redux: Legenda ožívá

O Michalu Froňkovi a Janu Němečkovi ze studia Olgoj Chorchoj a Davidu Karáskovi z firmy Mmcité v Soffa většinou píšeme v souvislosti s designovými novinkami. Všichni tři totiž patří k české návrhářské špičce, ale společné mají ještě něco: velkou slabost pro veterány a staré závoďáky. S přáteli Leopoldem Barešem, Josefem Zajíčkem a Zdeňkem Kašparem si teď pořídili československou malou formuli Aero Minor Sport, která v legendárním závodě Le Mans v roce 1949 obsadila fantastické druhé místo v celkovém hodnocení a svou kategorii dokonce vyhrála. V roce 2020 se má díky spolku Le Mans Redux, který designéři založili, tento závoďák na start závodu Le Mans Classic vrátit!

Ilustrovala Maria Giemza, www.mariagiemza.com

Ilustrovala Maria Giemza, www.mariagiemza.com

V červnu 1949 se zúčastnily prvního poválečného ročníku čtyřiadvacetihodinového závodu v Le Mans dva minory. Formule vítězné posádky Krattner–Sutnar dostala číslo 58 a byl jí domalován příčný modrý pruh, aby reprezentovala národní barvy.

V červnu 1949 se zúčastnily prvního poválečného ročníku čtyřiadvacetihodinového závodu v Le Mans dva minory. Formule vítězné posádky Krattner–Sutnar dostala číslo 58 a byl jí domalován příčný modrý pruh, aby reprezentovala národní barvy.

Když se dnes řekne český veterán, většina lidí si vybaví tatry, pragovky či škodovky a bohužel zcela neprávem se zapomíná na auta značky Minor, která se začala po druhé světové válce vyrábět v letecké továrně Aero a která se stala prvním československým automobilem s předním pohonem. Projekt minoru se přitom rodil takzvaně ‚na tajňačku‘ na dvoře opravny Jawa za německé okupace. Pod vedením konstruktéra Rudolfa Vykoukala zde vzniklo celkem pět prototypů tohoto malého lidového vozu, které při zajížděcích zkouškách používaly benzin dodávaný wehrmachtem na záběh opravených vojenských motorů. Po skončení války tak měla Jawa hotový vůz, se kterým zaznamenala obchodní úspěch. Od roku 1945 se Minor z rozhodnutí státu začal prodávat pod značkou Aero a přikročilo se k výrobě sportovních verzí.

V roce 1949 dostal sportovní prototyp minoru název Aero Minor Sport, byl osazen novou dvoumístnou karoserií doutníkového tvaru zkrácenou oproti sériovému modelu o 10 centimetrů a dokázal vyvinout maximální rychlost kolem 130 kilometrů v hodině. V červnu téhož roku se dva sportovní prototypy zúčastnily nejslavnějšího automobilového podniku na světě – čtyřiadvacetihodinového závodu na okruhu v Le Mans. Posádce minoru, který dostal závodní číslo 58, se podařilo něco neočekávaného. Jezdci Otto Krattner a František Sutnar vyhráli s doutníkem svoji třídu a v celkové klasifikaci podle koeficientu výkonnosti obsadili parádní druhé místo. Byl to neskutečný úspěch pro československý automobilový sport i značku Aero. O to smutnější je následující sled historických událostí. I přes velký zájem západních zemí o minory byla jejich výroba kvůli studené válce ukončena a v Aeru se nadále vyráběla jen vojenská letadla. Politická situace postihla i závodníky Krattnera se Sutnarem. Oba byli komunistickým režimem odsouzeni k patnácti, respektive jedenácti letům vězení. O sportovních velikánech, o kterých se mělo psát v učebnicích, dnes nevíme téměř nic, i když jisté stopy už objevil jmenovaný spolek Le Mans Redux v čele s Michalem Froňkem a Janem Němečkem. Právě u nich v ateliéru na UMPRUM nyní dokončuje studium vnuk hlavního konstruktéra minoru Rudolfa Vykoukala Petr Vykoukal. Za zmínku určitě stojí i fakt, že závodník František Sutnar byl synovcem Ladislava Sutnara, světoznámého grafického designéra. Nadšení spolku Le Mans Redux je příslibem velkého československého comebacku na Le Mans v roce 2020, kdy už možná budeme mít i více střípků do zajímavé mozaiky příběhu Aero Minor Sport, který, jak to zatím vypadá, by vydal i na knihu či film.

Více informací naleznete na www.facebook.com/lemansredux

Další články z vydání Soffa 30, které je věnováno Proměnám, si můžete přečíst online nebo si jej vychutnat v tistěné verzi:


text: Adéla Lipár Kudrnová | ilustrace: Maria Giemza, www.mariagiemza.com